středa 6. dubna 2016

Co psát...

Ano ano, co psát. Že jsem zavřená doma už skoro měsíc? Aneb neštovice se u nás zastavily na návštěvu.

První kolo Meluzína. Parádně klidný průběh. Pupínků pár. No a necelých 14 dní od Meluzíny je tu kolo druhé a rovnou třetí. Kluci mají neštovice naráz. Průběh děs. I když, mohlo být ještě hůř, například teploty. Přesto jsem měla za sebou tři noci, kdy spánek bylo skoro sprosté slovo.

Teď už jsou kluci osypaní 7. den a i když vypadají děsně, tak se lepší. Pravda, začínají mít rýmu a kašlat.

Přežívám jen díky Castle seriálu a Castle knihám a své jedovatosti. Ano ano, děti si musí vystačit samy. Chuť si s nimi ještě hrát fakt nemám. Sem tam tedy postavím něco z kostek, zahraju si pexeso nebo Dobble a tím moje aktivita s dětmi hasne.

Relaxovat a čistit hlavu chodím stále na pole dance a běhat. Letos se mi konečně podařilo zaběhnout 10km. V pondělí byl ten den, kdy se mi běželo tak dobře, že jsem hlavě poručila, aby neprotestovala a zaběhla jsem si 10km. Ano ano, musím poručit hlavě. Vím, že fyzicky mám i na víc, ale hlava je líná. Škoda, že nedokážu poručit hlavě, abych neustále nepřemýšlela nad tím, kdo se má líp, kdo je štíhlejší, chytřejší apod.

Hezké jaro všem.

Žádné komentáře: