Rok

Ano rok, dnes je to rok, co mi umřel tatínek. Tímto jsem přestala věřit, že existuje někde nějaká spravedlnost.

24.11. 2014 jsem už věděla, že jsem těhotná. To dopoledne jsem s dětmi přišla z vycházky a chystala se ohřát kuře od babičky z Kořence. Zavolala mi mamka, v hlase slzy, že taťku musí převézt do hospicu, že už to doma nezvládne. Tehdá jsem ještě venku zavolala tchánům, zda tam můžu odvézt děti a hodinu po mamčiném telefonátu jsem přistála u našich. Tatínek jen ležel, oči otevřené, ale prázdné. Ležela jsem u něj a nemluvila, jen ležela. Po druhé hodině přijel saniťák z hospicu a taťku odvezl. Mamka jela s ním a my s bráchou za nimi. Do večera jsme s taťkou byli. Vnímal, snažil se fungovat, ale už to nešlo. Později doktorka mamce řekla, že už měl otok na mozku.

25.11. 2014 jsem jela za taťkou. Když si mamka na chvilku odskočila, tak jsem mu šeptala, že bude další mimino. Vůbec nevím, zda mě slyšel. :-(

26.11. 2014 v půl osmé zavolala mamka, že taťka ráno zemřel.
A dneska je to rok. A ono to bolí. Jo, bolí.

Tati, moc mi chybíš, nám všem.

Mojík se narodil 7.8. 2015 a 8.8. by býval taťka měl narozeniny. Hezky tam zapadne, viď, tati? Tvůj otec 6.8., ty 8.8. a Mojík 7.8.