Chuť

Chuť by byla, na sladká nezdravá jídla bohužel (což jde na tloušťku, tedy mně do pasu a břicha, grrrr). Na psaní chuť není. :-(

Ono co tak psát, když jsem už 14 dní doma s kašlalem Mumínem. V ten pátek 13.11. vyfasoval antibiotika. Nu, asi už zabrala, asi. Vůbec nemám chuť na hraní si s dětmi a pak mě to mrzí. Hraju si sem tam s Mojíkem, páč ten bez pozornosti kvílí.

Chybí mi můj režim, kdy dopoledne vyjedu ven s kočárem, dítko se pěkně prospí a doma se dospí ve vložné tašce kočáru u schodů.

Dostal se mi do rukou můj vysněný šátek. Jo! Byla mi v létě zapůjčena Omnifera. Do té doby jsem vůbec netušila, že nějaké takové šátky jsou. Po prostudování materiálů a vzorů se mi nejvíc líbil Wings of Desire Temeluch. A ono není moc jednoduché takový šátek získat. Ale díky Suzi se zadařilo a včera přistál doma. :-)

Pravda, musela jsem ho vyprat, páč byl zřejmě delší dobu skladován někde v neprodyšné skříni. A taky jsou na něm dvě zatržené nitky, které se bojím spravit, takže buď původní majitelka a nebo majitelka samotné Omnifery, se ještě uvidí. :-) Každopádně jsem nadšená, líbí se mi vzor, barva i složení, dotahoval se nádherně a dítko bylo taky celkem spokojené. On je vůbec spokojený, když vidí, že beru šátek. :-)

Tak a vzpomněla jsem si, co bych mohla napsat. O relaxu u kadeřnice. Haha.

Zhruba před měsícem jsem se objednávala u kadeřnice na střih a barvu, tu především. Na dopoledne, že jako relax, Mojík bude spát, tak si to užiju a nebude muset BE hlídat všechny tři děti. Člověk míní.
Mumín doma s kašlem a atb. No tak jo, skoro nekašle, cesta je krátká, to bude v pohodě. Mojík by spát mohl, to klapne. Neklaplo. Usnul v osm a při přesunu do tašky od kočáru se probudil a vesele na mě zíral. A zíral a zíral. Kdyby teda jen zíral. Moc se mu nelíbil malý prostor tašky, na mě taky extra neviděl a tak se ozýval. Mumína chválím, ten si v klídku hrál. Kadeřnice tam má osmičku vláčkodráhovou z IKEA a taky takového odporně pískacího krokodýla, takže se Mumín zabavil.
Barvu mi patlala za mého neustálého natahování se k Mojíkovi. Když jsem měla napatláno, tak nade mě dala ten svůj horkovzdušný přístroj, já vzala Mojíka a kojila. Super pohled v zrcadle, relax jak má být.
Na umývání vlasů jsem dítko odložila, to zvládl dobře. Zvuk tekoucí vody se mu líbil. Stříhání už tak v klidu nebylo, závěrečné foukání fénem ho ale zase zaujalo.
Takhle tedy vypadá hodina a půl relaxu u kadeřnice v mém podání.