Pět!

Nestihla jsem to, Meluzíně bylo pět včera. :-)

Den byl nabitý a večer už takzvaně padám na ústa a chci co nejdřív spát, tak jsem na blog nestihla napsat.

Pět let, neskutečně rychle uteklo. Vůbec to nechápu, kam ten čas mizí. Přijde mi, že já jsem pořád stejná, ale nejsem. Měním se. Ale nejvíc ten čas prostě člověk vidí na dítěti. Jak bych nesouhlasila před hodně lety, tak teď jsem se přesvědčila sama.

A už pět let mám dvě prima kamarádky, za které jsem moc ráda. Jednu díky šátkování, druhou z porodnice.