Běhání, hurá, konečně!

Včera, včera byl ten den, kdy jsem po dlouhé době zase obula běžecké boty a mundůr a vyběhla jsem.

Naposledy jsem běžela 16.3. a dost málo, už mě tehdá bolela noha (křečové žíly, potvory) a děloha přeci jen poněkud tlačila na močové ústrojí. :-)

Včera jsem zvládla běžet tři kilometry (dvakrát jsem musela zastavit, když jsem přebíhala silnici, jinak ne) za 22:38. Mám ze sebe radost. Čeká mě hodně běhání, pořádná práce, vyšvihnout se zase tam, kde jsem byla třeba loni v létě (těch 16km), ale těším se. I když bude zima, i když bude občas těžké si rozvrhnout den a najít čas, prostě se těším. :-)


A trochu si tak dumám, kolik věcí se událo od chvíle, kdy jsem v lednu 2014 vyběhla poprvé. Moc věcí, bohužel i špatné. Ale naštěstí i dost veselých. Zvláštní, jak ten čas letí. Uhání... Doufám, že i moje nohy budou uhánět.