pátek 28. srpna 2015

Jak zničit šestinedělku snadno a rychle...

Zavřít jí do bytu nad čtyřproudovou silnici, s okny na jihovýchod (=všechen prach, který tu je, je tak krásně vidět a já už fakt nevím, čím ho utírat, aby tu nebyl) a jako bonus se schody na půdu (ze kterých už spadl i Mumín, zrovna ve středu).

Stává se ze mě závistivá fůrie. Závidím všem, kdo mají byt/dům dle svých představ. Tenhle byt nesplňuje žádnou mou představu (snažím se s tím něco dělat, ale největší problém = peníze). Holt jsem se musela zamilovat do chlapa, co byt měl a byl natolik naivní, že realizaci té zpropadené přístavby zadal nespolehlivému člověku. Hypotéka ještě na 18 let (nebo víc, to se přede mnou tají, asi aby to se mnou neprásklo rovnou) a nemožnost se odsud hnout.

Ať chci uklidit jakoukoli část, narážím na problém. Je tu moc věcí, na které se práší, které se musí sundat, než uklidím (úložné prostory? tady evidentně sprosté slovo, ono v téhle dispozici bytu nejde ani jedna jediná vestavěná skříň, můj sen). Bohužel jsem člověk, co pořádek a hladké linie má rád. A tady to není.

A teď jsem navíc v šestinedělí, hormony se mnou třískají a já tu zoufale sedím a brečím, protože chci mít pěkný byt a nemám.

Je prima mít chlapa, co uvaří, ovšem už méně je prima mít chlapa, který se o svůj byt nestará.

Asi jsem náročná. Existoval totiž jeden chlap, co zvládl vařit, postarat se o děti i o byt. Měl nějakou tu mouchu, ale tu já mu odpouštěla. Byl to můj tatínek. Nejlepší chlap na světě. A ve středu to bylo devět měsíců, co odešel, co není. Chybí denně mojí mamce, chybí mně. Moc bych ocenila jeho radu, co a jak doma udělat, mít ho tady, abych si mohla postěžovat (jojo, já se nesvěřovala mamce, ale tátovi, to on mi dával volnost a věřil mi), abych se s ním mohla radovat, aby se on mohl radovat z mých dětí.


Pročítám starší příspěvky... Tak vězte, že už jsem zvládla jít se třemi ven. :-) Několikrát a ve středu i na čas k doktorce. A taky jsem s nimi absolvovala u doktorky tříletou prohlídku Mumína, musím se jako fakt pochválit. Na ruce mimino (šátek jsem zapomněla) a na zemi Mumín a já mu zakrývala jedno oko, pak druhé, snažila se ho měřit, páč od sestry nechtěl. Momík má 4410g, jakože celkem přibírá, když propouštěcí váha 3670g. :-)

Žádné komentáře: