Školka

Takže jedno poprvé za mnou, námi, nejvíc asi Meluzínou. V necelých čtyřech letech nastoupila do instituce zvané školka.

V pondělí v šest ráno jsme ji vzbudili. Nedalo to moc práce a mohli jsme u toho ležet, protože Meluzína leží v noci u nás. Vstala v pohodě. Za deště s tatínkem vyšli a za 20min byli ve školce. Byla tam první. :-) Jsme fakt herodesáci, asi prý nejvíc já, když ani první den jsem nešla s ní.

Holčičku jsem si ale v 14:45 vyzvedla. Přivítala mě obejmutím a šla si zatloukat jakési hřebíčky do korkové podložky. Mumín začal tropit scény kvůli autíčkům, tak jsem lapila Meluzínu, nahnala je do šatničky a snažila se bleskově narvat na Mumína holiny, Meluzínu obléknout a hurá pryč. Zašli jsme si naproti do práce pro tatínka a za deště pomalu domů.

Meluzína spokojeně vyprávěla o obědě (jak těstoviny s mákem nejí a jak děti měly špinavou pusu od máku), taky říkala, že  byli venku na procházce kolem školky. Říkala, že spala. Doma zásadně nespí, ale předem jsem jí vyprávěla, že ve školce se po obědě spát chodí, tak asi bez protestů zalehla.

Dneska ráno jsem ji budila, moc se jí nechtělo, ale stačilo říct, že jde do školky, tak hned vyletěla z postele. BE mi pak psal, že ho popoháněla, aby šli rychleji, aby stihli školku. :-) Ze školky přišla opět spokojená, dokonce BE od učitelky vyzvěděl, že jí chutnala snídaně.

S jídlem si myslím, že bude bojovat. Já bych z jejího jídelníčku jedla prakticky vše, ona je už poněkud vybíravá, plus taky dost z těch jídel doma nemá.

Snad jí to nadšení nevyprchá. Jsem ráda, že se jí tam líbí.

(jen taková poznámka, pokud bude fakt v tomhle po mně, tak si školky užije s nadšením)

Komentáře