Kočka

Takhle jednou ráno v posteli jsem si četla od kamarádky mail s "troufalým dotazem," jak to nazvala. Jestli bychom, kdyby fakt nenašla někoho jiného, nepohlídali na 12 dní jejich kočku.
Tedy jsme souhlasili.

17.8. se k nám nastěhovala Micka. Celý zbytek neděle jsme ji prakticky neviděly, což rozesmutnilo děti. V dalších dnech se už sem tam ukázala, ale stabilně si zabrala box pod postelí v ložnici. A jelikož do ložnice jsou schody a branka zavřená, měla klid. :-) Mumín byl tedy několikrát zklamaný, když tu volal "de je ňáááááááu?" "Micikoooooo." :-) Od Meluzíny se hladit v pohodě nechala, mě si oblíbila nejvíc. Hlavně v noci jsem v polospánku drbala a hladila kočku. :-)

Vadily mi chlupy, ale nevysávala jsem každý den, jak jsem si myslela, se mi jaksi nechtělo. Ve středu večer jsem Micce řekla, že zítra dorazí panička a celý čtvrtek trávila tady s námi dole, k radosti Mumína. :-)

Kamarádka přijela v půl čtvrté, s menšími protesty dala kočku do přepravky a byli jsme bez kočky.

No a já, chlupy nechlupy, přemýšlím, kdy teda jako pořídím kočku naši. Slibovala jsem Meluzíně až k jejímu nástupu do školy, ale asi to bude dřív. :-)