2 hodiny neklidu
Tak bych asi charakterizovala včerejší návštěvu pediatry. Mumín má už pár týdnů vyrážku na půlce tělíčka a jelikož se to nelepší a nelepší, naopak šíří, tak jsem teda rozhodla, že k doktorce musí.
Chtěla jsem už minulé pondělí, ale byly jarní prázdniny a doktorka na zasloužené dovolené.
V pondělí jsme s dětmi dorazili k doktorce těsně před osmou hodinou. Rodiče s dětmi stáli i na chodbě, takže jsem otočila kočár a Meluzínu a šli jsme domů. Meluzína zklamaná, protože jsem slíbila, že když se bude chovat slušně, pustím myšku. Myš jsem slíbila i tak, nemohla za to, že čekárna narvaná.
V úterý jsem nebožátka (a sebe) vzbudila v 6:15 a v 7:10 jsme vcházeli do čekárny. Plné. Doktorka ordinuje od 7:15 a před námi bylo už šest dětí (a mezitím se tam vplížily ještě tři další, co přišly až po nás). Holt po dovolené. Domů už jsme nešli. Ovšem moje nervová soustava dostávala zabrat. Především díky Mumínovi. Neustále jsem ho běhala lovit na chodbu, kde mířil ke dveřím ven. Náhoda by mohla být blbec, proklouzl by a hurá padat ze schodů. Pokusy zabavit ho troskotají i doma, natož v čekárně. Taky dítka nebyla nasnídaná, což je hlavně u kyseliny, pardon Mumína, docela problém. Snědl plnou pixlu křupek a "hamhamham." Slibovala jsem jogurtů, kolik bude chtít, jen a´t je v klidu.
A hurá, 9h, jsme u sestry, v 9:05 u doktorky, v 9:10 vycházíme z ordinace. Vyrážka je povirová, charakteristická a zmizne sama.
Bonus při odchodu z polikliniky. Jsou tam dva výtahy, malý a velký. Velký se hodil do poruchy. V úterý je ortopedická poradna pro mimina, takže kvanta kočárů s miminama. Do toho samozřejmě plno dalších lidí a funkční jeden výtah. Aspoň mám vyzkoušeno, že do malého výtahu se nacpou dva kočáry, dvě matky a jedna Meluzína.
Chtěla jsem už minulé pondělí, ale byly jarní prázdniny a doktorka na zasloužené dovolené.
V pondělí jsme s dětmi dorazili k doktorce těsně před osmou hodinou. Rodiče s dětmi stáli i na chodbě, takže jsem otočila kočár a Meluzínu a šli jsme domů. Meluzína zklamaná, protože jsem slíbila, že když se bude chovat slušně, pustím myšku. Myš jsem slíbila i tak, nemohla za to, že čekárna narvaná.
V úterý jsem nebožátka (a sebe) vzbudila v 6:15 a v 7:10 jsme vcházeli do čekárny. Plné. Doktorka ordinuje od 7:15 a před námi bylo už šest dětí (a mezitím se tam vplížily ještě tři další, co přišly až po nás). Holt po dovolené. Domů už jsme nešli. Ovšem moje nervová soustava dostávala zabrat. Především díky Mumínovi. Neustále jsem ho běhala lovit na chodbu, kde mířil ke dveřím ven. Náhoda by mohla být blbec, proklouzl by a hurá padat ze schodů. Pokusy zabavit ho troskotají i doma, natož v čekárně. Taky dítka nebyla nasnídaná, což je hlavně u kyseliny, pardon Mumína, docela problém. Snědl plnou pixlu křupek a "hamhamham." Slibovala jsem jogurtů, kolik bude chtít, jen a´t je v klidu.
A hurá, 9h, jsme u sestry, v 9:05 u doktorky, v 9:10 vycházíme z ordinace. Vyrážka je povirová, charakteristická a zmizne sama.
Bonus při odchodu z polikliniky. Jsou tam dva výtahy, malý a velký. Velký se hodil do poruchy. V úterý je ortopedická poradna pro mimina, takže kvanta kočárů s miminama. Do toho samozřejmě plno dalších lidí a funkční jeden výtah. Aspoň mám vyzkoušeno, že do malého výtahu se nacpou dva kočáry, dvě matky a jedna Meluzína.
Komentáře
Okomentovat
Díky za komentář.