Zlá matka

Tak to přesně jsem. Zatajila jsem oběma dětem Mikuláše a tím pádem čerty. Čili na dotazy, jak to, že holku neodnesl čert, tázaná zírala, páč jako proč by ji čert měl někam nosit? Nemá důvod se ho bát. Ač  mi tečou nervy celkem často, nějak nechápu, co je na strašení čerty, bubáky apod. super. Vyhrožuju realitou (nebude Večerníček, nebudeš se mnou hrát mašinky apod.).

Taky mi nejde přes pusu dárkování ježíškem. Navíc ještě, když chlap sehnal papírový betlém a nezapomněl holce říct, že tam leží Ježíšek.
A tak na dotazy, zda psala dopis Ježíškovi, mlčí. Ehm, ona ještě psát neumí a já psala asi tak jednou jedinkrát, více mě tato kratochvíle neoslovila. Žasnu, že jsem vůbec vyrostla bez každoročního dopisu Ježíškovi.

S cukrovím už tak zlá nejsem. S nadáváním jsem se chopila uhňácat tři těsta a upéct cukroví. S lineckým a šlehačkovým těstem dítko pomáhalo, bavilo ji neustále vykrajovat všechny tvary, které máme (mám po babičce, plus jsem si kdysi inaciativně koupila vykrajovátka na trzích, takže můžu vykrajovat například žraloka). Mě teda umývání vykrajovátek bavilo o dost méně. Včera jsem se mordovala s lisem, ale trilobity jsem zvládla a dneska je holka chodila uzobávat (zázrak, ona JÍ CUKROVÍ).

Jsem vánoční ignorant. Od doby, co mi umřela babička (letos v listopadu to bylo 6 let), pro mě nějak tyto svátky ztratily kouzlo a bohužel jsem ho zatím nenalezla.

Komentáře

  1. LExi, však si to udělejte, jak vám to vyhovuje.

    My mnoho tradic taky přizpůsobili.

    KRásné svátky a do nového roku jen to dobré!!

    Lucka a spol.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Díky za komentář.