čtvrtek 15. srpna 2013

Přijela k nám pouť.










Pouť je pro mě symbolem léta. Pro většinu mých známých s dětmi je to brána pekelná.
Jelikož jsem matka praštěná a dítě ve mně pořád je, tak pouť sobě i své holčičce dopřeju.
Počasí se tvářilo zrovna tak, že mě nepotěšilo.
Od nás jsme vyjížděli za deště, ale kolem sedmé hodiny podvečerní jsme v pátek vyrazili. To už nepršelo a sobota a neděle byla prosvícená sluncem.

Nadšeně svítící oči dítěte jsou prostě nádherné. Moc mě potěšila, že na první atrakci, kterou si vybrala (Ruské kolo) byla fantastická. Seděla, dívala se kolem a nic jí nevadilo, že se pohybuje ve výšinách.

Pouťovali jsme každý den dvakrát. Peněz to stálo, to ano, ale díky tomu, že jsem prodala dva kočárky a fusak a něco přispěli babi a děda, tak nás ta pouť vlastně nestála nic. :-)

Kluk návštěvy pouti prospal.

Žádné komentáře: